Podnikatelské prostředí, vzdělávání, lidské zdroje, věda a výzkum

České Budějovice tvoří spolu se svým spádovým územím zahrnujícím přibližně území obce s rozšířenou působností, průmyslové centrum jižních Čech. Ve městě sídlí několik významných firem, které patří k lídrům ve svém oboru v České republice a v mnoha případech i ve světě. Vedle toho ve městě úspěšně prosperuje celá řada středních a malých firem, z nichž některé jsou zajímavé svými inovacemi nebo inovačním potenciálem.

Mnoho, zvlášť větších firem ve městě uvažuje o dalším růstu a rozšiřování. Část zahraničních firem navíc uvažuje, že v rámci rozšíření do města přesune další aktivity s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou výzkumná a vývojová centra, obchod apod.

Dalšímu rozvoji však brání akutní nedostatek lidských zdrojů. V mnoha případech se navíc nejedná o kvalifikovanou pracovní sílu, ale o jakékoliv pracovníky ochotné a schopné danou pracovní pozici zastávat, včetně míst nekvalifikovaných, pomocných, nebo naopak kvalifikovaných míst netechnického zaměření. V tomto ohledu je situace v ČR obecně nepříznivá, v Českých Budějovicích je však problém zvláště palčivý a zásoby pracovních sil jsou v podstatě vyčerpány.

Velmi úzce související problematikou je proto nabídka lidských zdrojů a rovněž problematika školství, jehož kvalita a struktura dostupnost lidských zdrojů ovlivňuje.

Více jak polovina studentů sekundárního vzdělávání ve městě navštěvuje střední školy s maturitní zkouškou, nebo s odborným výcvikem, navíc se zaměřením na technické obory, zejména pak automobilový průmysl. Firmy také poměrně intenzivně spolupracují se středními školami. I přes výše uvedené zaměření sekundárního vzdělávání a přes spolupráci firem s jednotlivými školami se z různých důvodů nedaří  zlepšit dostupnost pracovníků na trhu práce. Vzhledem ke stárnutí populace a očekávanému ubývání obyvatel v produktivním věku v příštích letech, včetně zkušených odborníků odcházejících do důchodu, a vzhledem k tomu, že ankety mezi středoškolskými studenty naznačují, že velká část z nich zamýšlí pokračovat ve studiu na vysoké škole, často mimo České Budějovice, jsou výhledy získání nové pracovní síly tradičními způsoby nepříznivé.

Nedostatek pracovní síly tak představuje jednu ze základních bariér dalšího hospodářského růstu a ve střednědobém horizontu není vyloučeno, že může vést až k odchodu některých firem mimo České Budějovice, i když dosavadní průzkumy takové úmysly zatím nenaznačují.

Dostupnost kvalifikované pracovní síly kromě středního školství zajišťují i vysoké školy. České Budějovice jsou univerzitním městem se třemi vysokými školami, které se navíc může pyšnit sídlem jednoho z nejprestižnějších ústavů Akademie věd ČR se zaměřením na oblast přírodních věd a biotechnologií. Kromě Jihočeské univerzity, která nabízí vzdělání v mnoha oblastech od přírodních věd, přes humanitní až po vybrané technické obory, ve městě působí Vysoká škola technická a ekonomická, která nabízí studium v oborech se zaměřením na oblast dopravy, stavebnictví a strojírenství a Vysoká škola evropských a regionálních studií nabízející vzdělání v oblasti veřejné správy a samosprávy. Přestože nabídka technických oborů na VŠTE a JČU v posledních letech roste, stále nejsou požadavky místních firem na pracovní sílu naplněny.

Biologické centrum (BC AV ČR) a Jihočeská univerzita navíc kromě zajištění lidských zdrojů představují koncentraci výzkumu a vzdělávání v environmentálních a biologických oborech středoevropského významu a jejich existence vytváří potenciál pro další rozvoj v perspektivních široce chápaných oborech bioekonomiky.

Excelentní výzkum BC AV ČR a JČU a nezanedbatelný potenciál výsledků výzkumu zatím nemá významné průměty v místní ekonomice např. ve formě vzniku nových biotechnologických firem nebo intenzivní výzkumné a vývojové spolupráce s místními firmami, což je přinejmenším částečně dáno rozdílnou oborovou strukturou místní ekonomiky a JČU. Potenciál perspektivních oborů v oblasti bioekonomiky je tak v podstatě nevyužit, přestože představuje možnost, jak zejména do budoucna více diverzifikovat místní ekonomiku a zvýšit konkurenceschopnost a atraktivitu města.

Skutečnost, že město nebylo historicky průmyslovým centrem, se do současné doby promítá do poměrně velké roztříštěnosti areálů jednotlivých firem po celém území města, což sebou přináší nejen pozitivní (neexistence velkých brownfieldů ani výrazných ekologických zátěží ve městě), ale i negativní efekty, zejména v podobě zhoršené dopravní dostupnosti jednotlivých lokalit, která zhoršuje zatížení města dopravou.

Firmy, které jsou umístěny v původních průmyslových objektech ve starších částech města, nemají dostatek prostoru pro další investice a pro rozvoj. Jelikož mnohé tyto firmy zamýšlejí rozšíření svých aktivit, budou tam muset činit na okrajích města nebo v jeho blízkém zázemí. Město však nemá dostatek připravených ploch, ať už pro přesun stávajících firem ze starších průmyslových areálů nebo pro umístění nových investic.

To představuje další problém rozvoje místního hospodářství. A současně, pokud firmy získají prostor pro další růst, patrně budou (alespoň část z nich) opouštět původní lokality, které budou hledat nové využití. To představuje pro město jak šanci, tak riziko z hlediska územního rozvoje, vzhledu města a rozložení funkcí v něm.

V souvislosti se shora uvedenými problémy firmy na území města a další hráči, kteří ovlivňují místní hospodářství, zatím nepociťují velký zájem ze strany veřejné správy o diskusi nad potřebami, o výměnu názorů a o hledání společných témat, která by bylo možné ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru řešit účinněji, než když je bude řešit každá strana samostatně. S tím souvisí i vnímání nedostatku koncepční práce a koncepční koordinace ze strany veřejné správy v případě důležitých dílčích otázek, firmy vyjadřují potřebu dlouhodobějšího koncepčního a provázaného plánování mnoha stránek života města, z nichž doprava je dalším palčivým tématem.