Včely na střeše radnice

Úvod

Zamyšlení nad tím, že město České Budějovice nemá nic, co by jej úzce charakterizovalo, čím by se mohlo prezentovat, co by mohlo nabídnout komunikativní a spolupracující sféře s městem, mne přivedla na myšlenku městského včelaření. Na mysli mám pro začátek včelaření přímo na střeše radnice. Lidé se vrací k názoru, že včely jsou samozřejmostí, a ač se to na první pohled nezdá, lidská civilizace je na včelách bytostně závislá.

Městské včelaření prožívá obrovský boom v zámoří a nyní je již vysoce respektováno a hojně podporováno po celé Evropě (Paříž, Londýn, Vídeň, Berlín, Frankfurt nad Mohanem a další..). Při podrobnějším studiu této mimořádné problematiky jsem zjistila, že Praha má již svá včelstva na střeše obchodního domu v Chodově, v ZOO a Botanické zahradě, na Pražském hradě, pod Vyšehradem a v některých dalších částech města. Olomouc např. podává zprostředkování dějů v úle přímo v muzeu.

Důvodů, proč přivádět včely do velkoměst, je hned několik:

  • Podpora ekosystému, ochrana včelí populace. Populace včel na celém světě povážlivě klesá (pesticidy, pěstování monokultur, ničení životního prostředí, virová onemocnění). Díky tomu, že včely opylují květy rostlin a stromů, má lidstvo co jíst. Pokud se problém nepodaří globálně vyřešit, bude se lidstvo potýkat nedostatkem zemědělských surovin. Program OSN pro životní prostředí vydal zajímavé porovnání, kdy ze 100 plodin životně důležitých pro lidi, jich 70 opylují včely! Z toho plyne, že můžeme aspoň částečně pomoci ke zmírnění úbytku včelstev přivedením včel do prostředí městských aglomerací.
  • Městská ekologie, rozšiřování a ochrana městské zeleně. Městské prostředí skýtá pro včely dobré podmínky, včela si vždy něco najde, rozmanitost kvetoucích stromů a keřů v parcích je dostatečnou zásobárnou pylu jako potravy.
  • Všeobecná touha po návratu k přírodě hlavně ve městech (to dokládá farmaření, bio produkty, domácí hospodaření, alternativní medicína apod.).
  • Vyzdvižení a podpora prospěšné práce včelařů, spolků, sdružení.
  • Výsledné produkty - pod názvem „RADNIČNÍ“ (včelí med a vosk, propolis, pyl, mateří kašička, pro zdravotnictví včelí jed).
  • Zajímavost pro cestovní ruch – prohlídky na střechu radnice, díky úlům se předpokládá zvýšení zájmu.
  • Je to prospěšná móda.
     

Záměr

Nic jsme neponechali náhodě. Všechny záležitosti ohledně možnosti chovu včel na střeše radnice jsou projednány s odborníkem, včelařem Ing. Alešem Mikšátkem. Věnuje se osobně včelaření, působí v místním spolku včelařů, odborně školí či zakládá včelstva nejen u nás ale i v zahraničí.

Nad tímto nápadem se vůbec nepozastavil. S přípravou se začalo již v lednu. Protože včelstva dospějí až příští rok, první stáčení medu na přelomu května a června bude zpočátku slabší. Pro začátek jsme se rozhodli, že vzorek 4 úlů by měl být ukazatelem, jak dále včelaření rozvíjet.
 

Výhled

Podle funkčnosti prvotní sezóny bychom mohli rozvíjet městské včelaření dále:

  • Vytipovat další městské domy, důležité budovy nebo místa nejen v majetku města (katedrála, zahrada kláštera, Biskupská zahrada, Jihočeské muzeum, hvězdárna, nádraží, knihovna, panelové domy atp.)
  • Nechat zpracovat zajímavé ztvárnění úlů (např. soutěž) výtvarníky.
  • Vyzvat veřejnost pro pěstování květin za okny (osvěta i přes školství).
  • Do projektu budou také zapojena různá měření v rámci tvorby diplomové práce, jejíž výsledky budeme moci aplikovat v chovu včelstev od další sezóny. Tyto informace by mohly být velice zajímavé jak pro odbornou, tak pro laickou veřejnost.
  • Plánujeme rovněž umístění kamery tak, aby se zájemci doma u PC mohli informovat, „co se děje v úlu“.
  • Promo aktivity ke včelaření.
  • Med bude prezentačním a později i prodejním suvenýrem budějovické radnice. Marketing této záležitosti i dalších produktů bychom chtěli rovněž dále rozšiřovat pod značkou „Budějcká spižírna“.
     
     

Zajímavosti

  • Včela je užitečný hmyz.
  • Znečištěný vzduch ve velkoměstech nemá na kvalitu medu žádný vliv, uvedla to již před lety zpráva Výzkumného ústavu včelařského v Dole. Není rozdíl mezi medem z hor, venkova či centra města. Znečištěním může utrpět pouze vosk a pyl. Včely umí z medu škodliviny odfiltrovat. To, co je dobré, přinesou do úlu. Porovnáním medu např. ze Šumavy, je v naprosto stejné kvalitě.
  • Každý Čech sní dle Situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství v průměru 0,7 kg medu. Spotřeba stoupá, ale klesá počet včelstev. Je jich o třetinu méně než před 15 lety.
  • Zkušený včelař odborník potvrdí, že včela není vosa a je to hmyz mnohem plašší.
  • Ve městě je také vyšší teplota, zima mírnější, podmínky na přežití včelstev jsou příznivější.
  • Objem stočeného medu ovlivňuje mnoho proměnných, jako jsou hlavně: počasí - množství vyprodukovaného nektaru, vyzimování, nemoci apod. Přesto pro představu uvedu, že 10 produktivních úlů může při velmi dobré sezóně vyprodukovat až 200 kg medu!
  • Roje ve městech jsou a vůbec o nich nevíme. V Českých Budějovicích se pěstovalo dlouhá léta 200 včelstev v novostavbách za Kauflandem, na jejich místě jsou dnes činžovní obytné domy. Nebyl zaznamenán žádný problém.
     

Včely by mohly lidem být příkladem v jejich pracovitosti, nezištnosti, sociální organizací a dělbou práce. :-)

Chceme podpořit včelaření ve městě, být v souladu s přírodou a mít tak znovu po mnoha letech ve městě (radniční) včely.


Bc. Iva Sedláková, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu