Pro veřejnost o myslivcích a naší přírodě

Pro veřejnost o myslivcích a naší přírodě

Vždy když zveřejní někdo nějaký myslivecký příspěvek o ulovení zvěře, hned se najdou lidé, kteří to umí kritizovat a strašně je to pohoršuje, že to nevinné zvíře uloví. Ano, nejsme všichni stejní a každý má právo na svůj názor. Ale prosím Vás, nenadávejte a nešpiňte kvůli tomu všechny myslivce, když o nich skoro nic nevíte anebo víte jen to, čím Vás informují bulváry a média, kterým jde většinou jen o publicitu a zviditelnění svého článku či televizní stanice. Neštítí se proto publikovat často polopravdy a nesmysly.

Dobrých a slušných myslivců je, myslím si, stále dost a tvoří převážnou většinu. Jen je neznáte, a přesto se s nimi možná denně setkáváte. Myslíte, že ne? Tak si představte, že myslivost je koníček a vykonávají ho zedníci, kteří Vám třeba opraví dům, řidiči autobusů, kteří Vás třeba denně vozí do práce, policisté, kteří Vás pomáhají chránit před zlem, herci a sportovci, kteří Vás baví v televizi, lesáci, kteří Vám dodávají dřevo na topení, učitelé, kteří se Vám starají o děti, doktoři, kteří Vám mohou třeba jednou zachránit život. Myslivost vykonávají lidé z mnoha oborů a povolání.

Tak proč se chováme často tak pokrytecky, vadí Vám, když se uloví zvíře, ale přesto denně každý z Vás využívá produkty z dalších zvířat. Jsou snad tato zvířata něco jiného než zvěř ve volnosti? Ano jsou, jsou to zajatci nás lidí, bez nichž by se nám žilo mnohem hůře, a přitom jim se v našem područí žije často tak zle, až z toho mrazí, ale to nechceme vidět. A nechceme se o tom bavit, protože kdybychom byli tak milující, tak strašně čestní, tak budeme muset vyházet polovičku našich šatníků, mrazáků a spíží, budeme muset vyházet krémy a šminky, budeme muset přestat krmit své kočičí a psí mazlíčky, budeme muset vytrhat interiéry svých aut atd. atd.

Veřejnosti vadí ve spoustě případů lov zvěře, ale naopak jí už nevadí, že zvěři čím dál více skoro denně zabírá jejich životní prostředí. Zahradami, supermarkety, golfovými hřišti, pastvinami s ohradami, dálnicemi a vším možným, co veřejnost dělá hlavně pro své potřeby a pro sebe.

Tak to je, bohužel, a je mi až smutno z toho, že nechápeme to, že podstata myslivosti a regulovaného lovu není v tom zvěř vybít, ale hlavně v tom ochraňovat ji a udržovat její stavy v takových mezích, aby se mohla nadále rozmnožovat a hlavně stále žít v naší přírodě, protože myslivci tu byli mnohem dříve než ochránci přírody, a už tehdy bylo jediným z hlavních poslání myslivosti zvěř a přírodu chránit.

Pak vstupuje do naší přírody kůrovcová kalamita, kterou zavinil a má na svědomí jen a jen člověk. Facku za selhání lidského faktoru nemá dostat člověk, ale zase zvěř tím, že by ji měli ti bezohlední myslivci postřílet, aby mohly vyrůst nové lesy, které člověk zničil?

Vždy odjakživa fungovalo souznění mezi lesem a zvěří. Vždy k sobě patřila a myslivci se starali o to, aby té zvěře nebylo moc nebo naopak málo. Jak se jako lidé, páni tvorstva, chováme k přírodě, je až zarážející a nemůže to nikdy dopadnout dobře jak pro přírodu, tak pro občany této země.

 

Pavel Šíma

odbor ochrany životního prostředí

oddělení ochrany lesa a ZPF

Stránka byla upravena 4. 11. 2019.