Organizace dopravy

   Zlepšit podmínky pro každodenní pohyb obyvatel a návštěvníků po městě umožňuje soubor opatření, realizovatelných v krátké době, bez nákladných investic do infrastruktury nebo řízení dopravy. Vyplývá to z variantních modelových řešení v centrální části města, doplněných o samostatné návrhy na jeho obvodu, které zpracoval IPOD.

Cíle řešení:

  • ·         zvýšení plynulosti dopravy na hlavních komunikacích ve městě, zejména s ohledem na zvýšení spolehlivosti veřejné dopravy;
  • ·         podpora pěší, cyklistické a veřejné dopravy ve směrech, kde mají největší intenzitu využití a  kde se vynaložené úsilí odrazí ve zřetelném zlepšení podmínek pro jejich další rozvoj;

     -   zvýšení plynulosti dopravy na hlavních komunikacích ve městě, zejména s ohledem na zvýšení spolehlivosti veřejné dopravy;

      -   integrace jednotlivých druhů dopravy ve smyslu jejich užší provázanosti (např. vazby chůze ↔  veřejná doprava );

        - akceptovatelný zásah do současného komunikačního skeletu, zejména s ohledenullm na kapacitní limity křižovatek.

                  Problematika organizace dopravy má na území Českých Budějovic svá specifika. Charakterizují je odpovědi IPOD na základní otázky:

Proč vznikají kongesce?

1.         České Budějovice patří mezi města s nejvyšším stupněm automobilizace v ČR. Na tisíc obyvatel připadá 484 osobních automobilů (rok 2008), celostátní průměr je 422 automobilů. 

2.         Mění se volba druhu dopravy. Roste podíl individuální automobilové dopravy (IAD) a zároveň klesá podíl městské hromadné dopravy (MHD) na cestách po městě. Za posledních 10 let klesl podíl MHD na celkovém počtu cest o 7 %.

3.         Zvyšuje se hybnost obyvatelstva, cestuje více a na delší vzdálenosti. Nově vznikající cesty (za nákupy do obchodních center, do zaměstnání z okolních obcí) jsou většinou realizovány automobilem.

4.         Kapacitním limitem městského skeletu nejsou vlastní komunikace, ale úrovňové křižovatky, které v některých případech přenášejí objemy dopravy nad normové kapacity světelného řízení (SSZ).

5.         Není v reálných možnostech města (územních, finančních) reagovat na tempo růstu dopravní poptávky rychlým zvyšováním dopravní nabídky (nové stavby komunikací, nový systém veřejné dopravy apod.).

Jaké typy cest nejvíce zhoršují současnou dopravní situaci?

Dopravní systém města nejvíce zatěžují pravidelné cesty do zaměstnání osobním automobilem. V Českých Budějovicích vznikají kongesce pravidelně v období ranní a odpolední špičky, kdy tento typ cesty převažuje. Cestování automobilem do zaměstnání je náročné také z pohledu parkování, kdy po celou pracovní dobu je blokováno parkovací místo a není možné jej využít pro krátkodobé návštěvníky nebo rezidenty.

Mnoho cest je realizováno po komunikacích přes centrální nebo rezidentní oblasti, kde není umístěn ani zdroj ani cíl cesty, tj. jedná se o tranzitní dopravu vůči danému území. Z dopravního modelu vyplývá, že například ulicí Na Sadech projíždí každý den 28 % automobilů, jejichž cesta nesouvisí s oblastí širšího centra, uzavřeného městským okruhem.

Pokud by měla být doprava ve vymezeném území regulována, je nutné se zaměřit především na nabídku lepší alternativy pro pravidelné cesty do zaměstnání (MHD, záchytná parkoviště) a realizovat opatření pro odklon tranzitní (zbytné) dopravy z přetíženého území.

Kdo je nejvíce ovlivněn kongescemi?

V sociologickém průzkumu je mezi uživateli individuální automobilové dopravy hodnocena plynulost dopravy automobilem jako vůbec nejhorší problém současné dopravní situace ve městě. Na aktuální dopravní situaci dokáže řidič automobilu reagovat flexibilně, například změnou trasy jízdy, času výjezdu nebo parkováním automobilu na záchytném parkovišti a pěší docházkou.

Systém veřejné silniční dopravy (MHD, regionálních linek) je plně závislý na stanovených trasách a časech jízdy. Linky veřejné dopravy využívají především základní komunikační skelet města, který je nejvíce postižen kongescemi. Reagovat na dopravní situaci lze jedině systémovými preferenčními opatřeními. Veřejná doprava je ohrožena kongescemi nejvíce.

Jaké jsou možnosti řešení?

Nezvyšovat potřebu cestovat po městě nebo v části města, a to odpovědným územním plánováním (umisťovat zdroje náročné na dopravu v tzv. integrované poloze, tj. co nejblíže uživatelům a s dostupností všemi druhy dopravy). Tento úkol je dlouhodobý.

Ovlivnit dělbu přepravní práce ve prospěch veřejné, cyklistické a pěší dopravy. To lze provést nabídkou kvalitní alternativy (spolehlivé MHD, dostupných zastávek a nádraží, bezpečných přechodů pro chodce, dostatku pěších a cyklistických tras apod.) současně s přijatelnou regulací automobilové dopravy.

Zvýšit efektivitu stávající infrastruktury. Zde je možné zvolit krátkodobá opatření (optimalizaci stávající sítě), ale také dlouhodobé cíle, spojené s investicemi do nových komunikací a technologií (ITS). Patří sem úprava řízení a tvaru křižovatek, vyhledání kapacitních rezerv a jejich pokrytí z přetížených úseků sítě, zajištění preference MHD, shromažďování aktuálních dopravních dat a jejich zpětné využití pro řízení dopravy apod.

Jaký je postoj města k organizaci dopravy ve strategických dokumentech?

Územní plán města (ÚPnM) určuje zásady řešení organizace dopravy ve třech bodech:

  •      snížení celkového objemu dopravy (čistě urbanistická úloha);
  •      převedení objemu automobilové dopravy na jiné druhy dopravy (MHD, cyklistická, pěší);
  •      rozptýlení dopravy do více tras základního komunikačního skeletu při současné regulaci dopravy v centru města.

Strategický plán města (SPM) věnuje organizaci dopravy značnou pozornost v oblastech:

  •          zlepšení vnitřního propojení a organizace dopravy ve městě;
  •         komplexní preferenci veřejné dopravy;
  •          řešení statické dopravy zejména v obytné zástavbě;
  •          dokončení sítě cyklistických tras.

Zadání projektu IPOD plně vychází ze strategických dokumentů města a reaguje na jejich požadavky.

Úkolem IPOD ve vztahu k veřejné dopravě bylo prověřit varianty preference MHD na nejdůležitějších trasách. Zpracované studie přinesly řadu návrhů na upřednostnění veřejné dopravy, částečně spojených s regulací přístupu individuální automobilové dopravy do centra města.  Přínosem IPOD je prověření stávajících návrhů spolu s novými opatřeními v kontextu jejich celoměstského dopadu. Strategická rozhodnutí byla testována v dopravním modelu města.

Významným podkladem pro integraci chůze s ostatními druhy dopravy se stala analýza pěší dopravy a z ní vyplývající nejvýznamnější pěší trasy, kde je vhodné chůzi dále podporovat.

Návrhy organizačních opatření jsou představeny v rubrikách:

Krátkodobá opatřená IPOD

Přednádražní- návrh řešení

Žižkova třída- návrh řešení

Na Sadech – návrh řešení

Dlouhodobá opatření IPOD