Inspirací z Lince nemusí být jen linecké cukroví

Dlouhodobý pokles výběru nepřímých daní, jejichž poměrná část plyne obcím a je základním kamenem příjmů obecních rozpočtů, vede obce k potřebě snižovatvýdaje. Mohou ale existovat i jiná, originální řešení, jak dosáhnout potřebných úspor.

Od roku 2008 poklesly obcím příjmy z daní a ani prognózy nenasvědčují, že by se situace měla obrátit k lepšímu. „Inspiraci, jak za současné situace dosáhnout výrazných úspor, jsem našel v Linci. Samo město zde provozuje holding LINZ AG. Ten zastřešuje veškeré městské společnosti, které samy nakládají s majetkem a zajišťují i služby městu i jeho občanům v duchu hesla vstřícnost, blízkost a péče,“ poodkrývá 1. náměstek primátora pro ekonomiku a majetek města Miroslav Joch (ČSSD).

Výsledkem tohoto hospodaření není jen úspora městských prostředků, ale i zisk v městské kase. „Podle finanční zprávy LINZ AG činil jejíobrat loni6,3 milionů EUR a společnost dosáhla čistého zisku ve výši  12,7 milionů EUR,“ shrnuje náměstek s tím, že Rakušané tak vykročili naprosto opačným směrem než je u nás zvykem. Česká města a obce se zbavovala majetků v domnění, že nejsou dobrým hospodářem. V důsledku toho řada z nich dnes nemá možnost jakkoliv ovlivnit třeba dodávky energií či ceny vodného a stočného.

Současné ekonomické problémy naší země tak bere Miroslav Joch jako velkou výzvu. „Chceme se samozřejmě inspirovat tím, jak to dělají jinde a vytvořit určitou vizi, jejíž realizace bude pochopitelně  trvat déle než jedno funkční období. Proto je důležité získat pro ni podporu napříč politickým spektrem. Je otázkou, zda si připouštíme, že je tu prostor pro změnu, a zda v sobě najdeme vůli měnit zaběhlé pořádky či spíše nepořádky,“ upozorňuje Miroslav Joch. Svoji vizi chce představit na zasedání zastupitelstva v září případně v říjnu.

Projekt jedné městské společnosti by pod jednu střechu měl přivést veškeré městské organizace a společnosti s majetkovým podílem města i služby, které nyní zajišťují soukromé společnosti. „Znamená to, že jedna společnost bude zastřešovat sportovní stadiony, plavecký bazén, ale třeba i dopravní podnik, teplárnu nebo vodovodní a kanalizační sítě,“ vysvětluje Miroslav Joch.

Ovšem, jak dodává, nebude to vůbec jednoduché. „Čeká nás hromada náročné práce. Budeme muset najít podporu v širokém spektru lidí, od občanů, politiků, přes zaměstnance až třeba po ekonomy a manažery. Připravované změny zásadně zasáhnou také do oblasti organizační i právní.  Město by ale zato mělo nakonec sklízet ovoce,“ ujišťuje Miroslav Joch.

„Dosáhneme výrazné úspory nákladů.Ušetříme za marže soukromých společností zajišťujících služby pro město, jako je například správa veřejného osvětlení, úspory na personálních nákladech přinese zeštíhlená řídící struktura, přínosem bude i poptávání služeb, jako je pojištění, energie či telekomunikační služby.V rámcirestrukturalizace můžeme snížit provozní náklady i zajišťováním některých služeb, jako je zákaznické centrum, marketingové či právní,“ vypočítává Miroslav Joch.

Realizace celého projektu bude přínosem i pro občany města. „V minulé době se města zbavila ve jménu liberalizace své odpovědnosti a přenášela je na soukromé subjekty.Občanům to ale přineslonejistotu za kolik a zda vůbec dostanou teplo nebo vodu. Tím, že město převezme svůj majetek a bude jej samo spravovat, může ovlivnit bezpečnost, kvalitu i cenu dodávané služby. Občané tak budou mít mnohem větší jistoty, a to zvláště v době ekonomických turbulencí, konstatuje Miroslav Joch.

Zlepšit by se měla i kvalita služby, která bude šitá na míru konkrétního zákazníka. „Napříkladmůžeme sloučit jízdenkuna autobus se vstupenkou na plovárnu, sportovní či kulturní akci. Stejně jako LINZ AG se i České Budějovice mohou stát významným zaměstnavatelem Budějovičáků. Filosofie této vize je postavena na základní tezi - proč si má město nechat draze pronajímat služby někoho jiného v oblastech, kde na to bohatě stačí samo. Díky úspoře pak budeme schopni generovat zisk, který můžeme použít ve formě investic u nás doma, a ne jen přihlížet, jak je vyváděn z města na účty jiných společností. Takto vytvořené prostředky najdou uplatnění třeba ve formě investic do infrastruktury. Například výraznou úsporu může přinést výstavba zařízení na energetické využití odpadu, či do ekologických opatření, mám na mysli třeba odsíření teplárny, což zlepší životní prostředí. Doufám, že se o mém návrhu povede věcná diskuze a že v ní nebude záležet na barvě politického trička, ale že budou mít všichni na mysli lepší budoucnost našeho města,“ uzavírá Miroslav Joch.