Dopravní model města

                

Matematický model automobilové dopravy je užitečný analytický nástroj, zpracovaný na základě řady dopravních průzkumů a demografických dat vázaných na město České Budějovice a okolní obce.
Základ dopravního modelu města tvoří matice přepravních vztahů „zdroj – cíl“, která popisuje dopravní poptávku uživatelů automobilové dopravy a zohledňuje všechny typy cest:

  •          vnitřní – se zdrojem i cílem uvnitř modelovaného území (např. cesta ze sídliště Máj do Suchého Vrbného);
  •          vnější – zdroj nebo cíl cesty leží vně modelovaného území, protějšek uvnitř území (např.  cesta z Hluboké nad Vltavou do Suchého Vrbného);
  •          tranzitní – se zdrojem i cílem vně modelovaného území, ale cestou procházející přes území (např. cesta z Prahy do Lince po silnici I/3).

Tyto cesty se vedou po komunikační síti, která je v určité podrobnosti zanesena do dopravního modelu. Dopravní síť lze zjednodušeně chápat jako nabídku pro přepravní vztahy na území města. Právě spolupůsobení dopravní nabídky (trasování komunikací, jejich kapacita a parametry) a dopravní poptávky (velikost a směrování dopravních toků) dokáže simulovat dopravní model pro různé stavy sítě, různé časové horizonty nebo různé využití rozvojových ploch města.

Významným zdrojem informací pro vytvoření dopravního modelu se staly rozsáhlé dopravní průzkumy na území města i v jeho okolí- celkem z 88 stanovišť.

  •          18 směrových na kordónu města  (průzkum s dotazováním řidičů);
  •          14 směrových u obchodních center (průzkum s dotazováním řidičů);
  •          5 směrových na záchytných parkovištích (průzkum s dotazováním řidičů);
  •          43 sčítání odbočujících proudů na křižovatkách;
  •          10 sčítání intenzit dopravy na profilech komunikací.

Výstupy z těchto průzkumů jsou vzhledem ke své názornosti a vysoké vypovídací hodnotě dobře využitelné jako dopravně-inženýrský podklad i samostatně bez vazby na dopravní model. Veškeré údaje jsou prezentovány rovněž z hlediska časových variací během sledovaného období (je možno vyčíst období dopravních špiček a sedel).

Dopravní model pokrývá území Českých Budějovic, rozšířené o sousední samostatné obce Hrdějovice, Borek, Adamov, Hůry, Libníč, Úsilné, Rudolfov, Jivno, Hlincová Hora, Dubičné, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Srubec, Litvínovice. Založen je na hodnotách intenzit dopravy za 24 hodin a rozlišuje kategorie vozidel osobní, těžká a kamiony; samostatně lze vyčlenit pravidelné spoje veřejné dopravy (městské, regionální).

Modelované území je rozděleno na 18 dopravních oblastí, které se dále dělí na 30 dopravních okrsků, 75 urbanů, 99 suburbanů a 19 parkovišť a obchodních center. Vjezdů do modelovaného území je 18. Celkově je tedy modelované území rozděleno na 118 vnitřních částí a 18 vjezdů. Tomu odpovídá i velikost výsledných matic přepravních vztahů.

Dopravní modelování

Dopravní model nebyl vytvořen pouze pro účely projektu IPOD, ale je využitelný i pro navazující koncepční práci Statutárního města České Budějovice v oblasti dopravního modelování.

Základní cíle dopravního modelování:

  •        posoudit dopad změn v organizaci dopravy na stávajících komunikacích ve městě;
  •        vyhodnotit dopad nových investic do komunikací na dopravní situaci ve městě na základě prognózy automobilové dopravy pro roky 2020 a 2030;
  •        poskytnout podklady pro dopravě – plánovací praxi odborných útvarů Magistrátu města České Budějovice.

                   Možnosti dalšího využití dopravního modelování:

  •          posouzení uzavírek hlavních komunikací města jako podklad pro přípravu dopravně-inženýrských opatření, volbu objízdných tras a úpravu dopravního režimu;
  •           posouzení dopadů trvalých změn v organizaci dopravy na dopravní síť;
  •          posouzení vlivu nových investic v území (obchodní centra, parkoviště a jiné významné zdroje dopravy) na dopravní situaci v přilehlém okolí;
  •            podklad pro navazující obory (životní prostředí, cestovní ruch apod.).

Změny v dopravě, které lze modelovat:

  •       úpravy na stávajících komunikacích - například změnu počtu jízdních pruhů, maximální dovolené rychlosti, povolení nebo zákaz odbočení v křižovatkách, zavedení jednosměrného provozu, úplné uzavření komunikace;
  •      využití nové komunikace po jejím uvedení do provozu a dopad na okolní dopravní síť, testování skupin staveb v různém pořadí realizace nebo v různých časových horizontech (současná poptávka, budoucí poptávka);
  •       rozvoj území a jeho dopad na změnu intenzit dopravy na městských komunikacích – například otevření nového obchodního centra, rezidenčního komplexu, logistické zóny;
  •       kombinaci všech zmíněných situací.

Časové horizonty dopravního modelu:

  •            2008 – výchozí matice přepravních vztahů, sestavená podle dat dopravních průzkumů ze stejného období, uvažovaná v projektu IPOD jako matice současného stavu;
  •        2020 – výhledová matice přepravních vztahů, sestavená na základě obecného růstu mobility obyvatelstva a předpokládaného územního rozvoje do roku 2020;
  •          2030 – výhledová matice přepravních vztahů, sestavená na základě obecného růstu mobility obyvatelstva a předpokládaného územního rozvoje do roku 2030.

Matematický dopravní model je ve vlastnictví Statutárního města České Budějovice a je průběžně doplňován a upravován na základě nově dostupných dat. Aktuální podoba výstupů dopravního modelu je přístupná na Odboru územního plánování a architektury Magistrátu města České Budějovice.

.