Stromy na náměstí zvládnou i zimu

Náměstí Přemysla Otakara II. zdobí od konce června šestnáct nových stromů svitele latnatého. Jejich umístění zvedlo vlnu zájmu veřejnosti. Dotazy občanů na sociálních sítích se týkají většinou jejich umístění v květináčích a výběru druhu stromů.

„Po zkušenostech z předchozích let, kdy byly stromy v kontejnerech na náměstí, ale nijak neprosperovaly, jsme opatrní už i při konzultacích s odborníky. Proto jsme věnovali velkou pozornost výběru druhu, květináče i vlastnímu umístění. Museli jsme zohlednit vyjádření památkářů, architektů i život na náměstí během roku, kdy se tady koná řada akcí. Stromy jsou umístěny mimo historickou dlažbu a díky kontejnerům je umožněno jejich případné přemístění. Hledáme nejvhodnější místo, i pro zachování jedinečnosti a architektonické čistoty historického náměstí,“ přiblížil náměstek primátora Ivo Moravec.

Stromy budou stát na náměstí celoročně. Stěny jejich květináčů jsou totiž opatřeny tepelnou izolací proti přehřívání a promrzání. Jsou kotveny v kontejneru tak, aby se nevyvrátily až povyrostou, ani při větším větru. Dendrolog překontroloval jejich kotvení bezprostředně po výsadbě a pod průběžnou kontrolou budou v podstatě permanentně. Pod stromy jsou navíc vysazeny trvalky, které budou nejen zvyšovat atraktivitu květináčů, ale snižovat i odpar vody ze země v květináči.

„Usazení stromů do země by souviselo s časově a finančně mnohem náročnějšími stavebními úpravami. Pro zakořenění potřebují dostatečný prostor a přísun vody, přitom samozřejmě nesmí být narušena historická dlažba. Navíc je nutné zohlednit fakt, že v zimě je náměstí ošetřováno posypovou solí, což by stromům ubližovalo,“ řekl Ivo Moravec.

„Svitel latnatý, třeba na rozdíl od lípy, zvládá lépe extrémní klimatické podmínky. Pokud je teplota vzduchu v létě v Budějovicích kolem 25 ºC, na náměstí se pohybuje kolem 40 ºC. Lípa potřebuje vlhké a živné půdy. Její  jemné listy na takovýchto stanovištích zasychají. Naopak, vícekmenné stromy, které jsou nyní na náměstí, se ve výsadbách objevují stále častěji, a to jak ve veřejných prostorech, tak i v soukromých zahradách. Dobře a zajímavě vypadají a navíc jsou schopny díky několikanásobně většímu počtu jemných větviček poskytnout stín dřív, než by tomu bylo u jednokmenného stromu. Spodní větve budou udržovány tak, aby bylo možné kolem nich bezpečně projít, střední a horní větve budou ponechány růstu, aby vytvořily hustou korunu a žádaný stín,“ vysvětluje zahradní architektka Lenka Marcínová.