Část třicátá devátá

 

Matyáš II., nový vládce říše, sice vladařskými schopnostmi neoplýval, ale jistou koncepci mu nelze upřít. Dala by se ve stručnosti vyjádřit asi takto: Postupně omezovat výsady našeho národa a poskytovat maximální výhody katolíkům. Protože při nástupu musel slíbit, že na nejbližším sněmu projedná požadavky českých stavů, nikterak nespěchal s jeho svoláním. Protože v Praze právě řádil mor, konal se sněm v Českých Budějovicích. Byl zahájen 29. ledna 1614 a protáhl se skoro do konce února.

Českobudějovickým však přece zůstala jedna památka na Matyáše II. Jedná se o skvostnou výstroj pro jezdce, kterou dal panovník městu do zástavy za půjčku 30.000 kop míšeňských. Z těchto peněz už Budějovičtí nespatřili ani groš, takže výstroj zůstala městu.

Ještě jednu památku má naše město na sněm v roce 1614 - dnešní koncertní síň, bývalý kostel sv. Anny. Podnět k založení kostela a kláštera kapucínů dala Matyášova manželka Anna z návodu svého zpovědníka, kapucína p. Cherubína. 24. července 1614 byl položen základní kámen, když předtím bylo zbouráno devět měšťanských domů, aby se získala dostatečně velká plocha. O rok později vysvětil základy chrámu pražský arcibiskup Jan Lohelius. Chrám byl v podstatě dokončen v roce 1621, kdy byl 1. února vysvěcen. To už v přilehlém klášteře žilo 18 mnichů – kapucínů. Do města tak přibyl druhý mnišský řád a dominikánům vyrostla konkurence.

České Budějovice byly národnostně smíšené, ale jednoznačně katolické. Městská rada byla převážně německá a patricijská, z jejích dvanácti členů byli jen dva Češi – Tomáš Netolický a Kašpar Doudlebský.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/kapucinsky-konvent-u-kostela-svate-anny