Část třicátá čtvrtá

 

Už v r. 1522 udělil král Ludvík Českobudějovickým právo založit šachtu u Nedabyle. Tak vznikl důl u sv. Anny, následoval sv. Barbory, v r. 1532 pracovali horníci na Hlincově Hoře. Kromě stříbra zde byly nalezeny i jiné kovy – např. železo u Hlinska (r. 1538), u Dobré Vody se těžil křemen s obsahem zlata (štoly sv. Václava a Šebestiána).

Nejvýznamnější však zůstala těžba stříbra. Střediskem bylo okolí dnešního Rudolfova a Adamově. Stříbro zde vytěžené bylo dodáváno do Kutné Hory nebo do Prahy, první zmínka o tom je k r. 1547. Doprava drahého kovu na tak drahou vzdálenost byla záležitostí nákladnou a nebezpečnou, proto se brzy objevily úvahy o zřízení mincovny v našem městě. V r. 1568 se v Praze rozšířil mor, který ohrozil i provoz tamější mincovny. Panovník nakonec vyhověl žádostem a na počátku srpna 1569 začala mincovna v Českých Budějovicích s činností. Byly v ní raženy všechny tehdy běžné stříbrné mince – tj. zlatníky (60 krejcary), půlzlatníky, 10 krejcary, dvoukrejcary, krejcary a bílé peníze. Po návratu k tolarové měně v r. 1573 vyšly ze zdejší mincovny tolary, vzácné půl- a čtvrttolary, bílé groše a bílé peníze. Za vlády Rudolfa II. k nim přibyly ještě malé groše a mimořádně vzácné dvoutolary.

Mincovna byla umístěna v některé části kláštera dominikánů, její existence stála a padala s výnosy stříbrných dolů. Těžba ve zdejším revíru se od počátku potýkala se zásadním problémem, který představovaly bohaté spodní prameny vody. R. 1611 byla zdejší mincovna zrušena, její zánik kladli někteří badatelé do souvislosti s vpádem Pasovských do města.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/razba-minci

Foto zdroj: CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.