Část třicátá

 

České Budějovice byly v období těsně před husitskými válkami poměrně velkým a dobře prosperujícím městem. M. Borská-Urbánková odhaduje tehdejší počet obyvatel města asi na 4000. Z tohoto počtu tvořili asi dvě třetiny Němci a zbytek Češi. O národnostních sporech ve městě nemáme z té doby žádné zprávy. Lze předpokládat, že všichni obyvatelé města alespoň pasivně ovládali oba jazyky.

Po hospodářské stránce představovaly České Budějovice město s výraznou převahou řemeslníků. Ve městě pracovalo více než 50 řemeslných odvětví. Nejpočetněji byli zastoupeni řezníci, pekaři, sládci, kováři, mečíři, bednáři, krejčí a soukeníci.

Vcelku však pro obyvatele našeho města byla typická věrnost jednak králi, jednak katolické církvi. Čeští králové za to odměnili České Budějovice řadou výsad. Věrnost katolické církvi sice později poněkud polevila, ale na počátku 15. století byla pro obyvatele města samozřejmá. Svou úlohu zde sehrál i živý mariánský kult, posílený v r. 1410 přinesením obrazu P. Marie z Itálie. Původně visel v domě kupce Václava, který ho přinesl, v r. 1418 byl přenesen do klášterního kostela a tam zavěšen na jeden z pilířů. Jeho „zázračná“ moc byla pak po dlouhá léta brána zcela vážně.

Sečteme-li tyto skutečnosti – tj. německou většinu ve městě, věrnost panovníkovi a neotřesitelnou katolickou víru – nikterak nepřekvapí, že se České Budějovice nepřipojily k husitské revoluci, za svrchovaného vládce uznávaly Václavova bratra Zikmunda. V našem městě se našli i stoupenci husitů, bylo jich však velmi málo. Písemně je doloženo, že k husitům přešlo 22 zdejších obyvatel. Jmény známe pouze dva z nich – Pecha Stytela a Konráda z Vodňan; jejich majetek daroval Zikmund r. 1421 rychtáři Klaricovi. České Budějovice se staly vítaným útočištěm odpůrců husitské revoluce v této části Čech.  

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/

Foto zdroj: CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.