Část šedesátá druhá

 

Sčítání obyvatel našeho města přinášelo zajímavé výsledky. V r. 1890 zde bylo napočteno 27.388 civilních obyvatel, z nichž 16.271 tvořili Češi, kdežto Němců bylo 11.117. Poprvé v našem městě představovali Češi nadpoloviční většinu. Ještě výraznější výsledky přineslo sčítání v r. 1900: K české národnosti se přihlásilo 23.427 obyvatel, kdežto k německé jen 15.436.

Přes tyto výsledky zůstávala správa města vytrvale v rukou Němců. Od počátku národního probuzení měli Češi v našem městě jeden velký handicap: Téměř všechny významné průmyslové podniky zde měli v rukou němečtí podnikatelé. Jedinou výjimkou byla továrna na tabák, která byla státní. Jestliže zdejší Češi chtěli úspěšně soupeřit s Němci, znamenalo to jediné: Vybudovat český průmysl. Jen tak se mohli čeští pracující zbavit závislosti na Němcích.

Prvním významným krokem bylo založení české smaltovny, přesněji řečeno První českobudějovické továrny na smaltované zboží v r. 1893. Podnět k jejímu založení dal Franz Westen a ten se stal jejím prvním ředitelem. Dalším významným činem bylo založení Českého akciového pivovaru (dnešní Budvar). Všechno začalo schůzí, která se konala v lednu 1894 a na které se sešli zájemci o zřízení českého pivovaru. V dubnu se konala ustavující schůze akcionářů. V dubnu 1895 byl přijat vrchní sládek, 7. října začala výroba a od 1. ledna i prodej piva.

V 90. letech došlo k odvážnému pokusu o průlom do tužkařského monopolu firmy Hardtmuth. V r. 1893 založil F. Latzmann v našem městě českou tužkárnu. Česká tužkárna Národní podnik vyráběla oblíbené tzv. matiční tužky, tužky Aleš, Lada, Marold aj.

Zhruba v téže době došlo i k pokusu o založení české sirkárny. Dalším podnikem byla továrna Merkur, vyrábějící cukrovinky, čokoládu, kakao, řezy, prášky do pečiva atd. V r. 1895 byla založena První česká parostrojní bednárna, r. 1902 byla přeměněna na První jihočeskou továrnu na stroje a stavby mlýnů. Českým podnikem byla i továrna na umělá hnojiva a lučebniny. K tomu připočteme podniky ovládané rodinou Zátkových, tj. továrnu na vaječné těstoviny, sodovkárnu, pekárnu a mlýn v Březí. Dalšími českými podniky byly šroubárna a továrna na sáčky a kartonáž.

Významná byla i skutečnost, že Češi se mohli opřít o české finanční ústavy. Ve městě dále existovala řada stavebních firem. Největší podnikatelé v tomto oboru byly J. Stabernak, J. Hauptvogel a J. Paťcha. Nelze opomenout ani papírnu, založenou r. 1880.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/tuzkarny

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/pivovarnictvi

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/merkur