Část šedesátá

 

Rozvoj průmyslu vyžadoval i rozvoj dopravy. Od r. 1866 pokračovala intenzivní výstavba trati, která měla spojit naše město s Plzní. Stavba byla dokončena během necelých dvou let. 18. srpna 1868 zdárně proběhla zkušební jízda, takže 1. září 1868 mohl být zahájen pravidelný provoz. Naši předkové byli skromnější než my. Bez ohledu na nepohodlí a dlouhou jízdní dobu (téměř 6 hodin) využilo služeb nové železnice za první čtyři měsíce skoro 80.000 cestujících.

V Českých Budějovicích v této době probíhala v této době stavba nové nádražní budovy. Byla dokončena v r. 1869. Především však probíhala výstavba nových tratí. V r. 1869 byla zahájena doprava z nové trati, vedoucí z našeho města do Českých Velenic. Pak bylo třeba vybudovat trať z Českých Budějovic do Veselí, která by byla přípojkou na trať z Velenic do Prahy. Tato trať byla slavnostně otevřena 8. 6. 1874. (Trať z Veselí Do Jihlavy byla vybudována až v letech  1885-1887).

Došlo i na koněspřežku. Po čtyřicet let dobře sloužila, a neměla-li se stát brzdou pokroku, bylo nutné na ní zavést parní provoz. Proto k 1. dubnu 1870 byl na trati z Č. Budějovic do Kerschbaumu zastaven veškerý provoz a trať se začala předělávat na parní trakci. Už 23. srpna 1870 projel první vlak tažený parní lokomotivou z našeho města do Rybníku (tehdy Certlov). V r. 1871 byla na této trati zahájena nákladní parní doprava. Definitivní tečku za koněspřežkou udělal 12. prosinec 1872, kdy po trati projel poslední vlak tažený koňmi.

Skončila slavná kapitola dějin jihočeské dopravy. První dlouhá železnice na evropském kontinentu prokázala za 40 let svého provozu životaschopnost a rentabilitu. Stala se úspěšným počátkem velkého díla – naší železniční dopravy. Proto v r. 1971 byly její pozůstatky prohlášeny národní kulturní památkou.

České Budějovice se mohou pochlubit znamenitou technickou památkou – nejstarší zachovanou staniční budovou na celém evropském kontinentu. Tento nenápadný domeček, stojící proti tužkárně Koh-i-noor, byl v r. 1977 přemístěn. Jednalo se však o přesun jen v délce 8 m, aby tato památka nebyla ohrožována stoupajícím provozem v Mánesově ulici.

Z vlastního vozového parku koněspřežky se zachoval jediný vůz. Nesl hrdé jméno Hanibal a dnes je uložen ve Vídni. Poslední větší železniční podnik v jižních Čechách byla stavba tratě z Českých Budějovic do Kájova. Provoz na ní byl zahájen 19. listopadu 1891.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/konesprezni-zeleznice