Část patnáctá

 

Rozvíjela a zdokonalovala se i městská agenda. Už asi ve 20. letech 14. století vzniká městská kancelář a objevují se první zmínky o městském notáři. Městský písař je poprvé připomínán v r. 1332. Byl jím Fridrich, rektor školy a současně notář. První městská kniha je připomínána k r. 1351. Tato nejstarší kniha se bohužel nezachovala, obsahem se však jistě nelišila od zachované městské knihy z r. 1375. Tato kniha obsahuje opisy významných listin, závěti, soukromoprávní i trestněprávní záležitosti.

Kde tyto úřady sídlily? Rychtář na rychtě, v domě, který stál na rohu Panské ulice proti klášternímu kostelu. Zde zpočátku zasedala i městská rada, v průběhu 14. století se však přestěhovala do domu notáře nebo zasedala v domě některého z konšelů. Budova radnice je připomínána až v poslední čtvrti 14. století.

Právní postavení města potvrzovala jeho pečeť a znak. Nejstarší zachovaný otisk pečetidla je uchován na listině z r. 1332, pečetidlo samo však je starší. Je možné, že bylo pořízeno v souvislosti s nástupem rychtáře Klarice do úřadu. Ukazuje nám nejstarší podobu městského znaku: Na kvádrové zdi vidíme tři věže z kvádrů zakončené trojhrannou střechou. Na prostřední z nich je štítek s českým lvem (bílý lev v červeném poli). Prázdné plochy vyplňují stylizované úponky. Opis zní: SIGILLUM CIVIUM DE BUDIWOIZ – pečeť obce Č. Budějovice. Toto pečetní znamení začalo být nejpozději na počátku 15. století používáno jako městský znak. Až do poloviny 15. století používalo město k pečetění vosk přirozené barvy. Používání červeného vosku, který byl pokládán za přednější, povolil našemu městu až Ladislav Pohrobek v r. 1457.

A když už je řeč o pečetích, připomeňme, že na listině z r. 1375 je zachován nejstarší otisk pečeti převora zdejšího kláštera dominikánů. Jak toto pečetidlo, tak pečetidlo města se zachovalo.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/mestske-peceti

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/mestske-knihy