Část pátá

 

Přemysl Otakar II. měl živý zájem na rozrušení poměrně jednolitého a hrozivě mocného panství Vítkovců v jižních Čechách. Prvním krokem k tomu bylo založení zlatokorunského kláštera, druhým se mělo stát založení velkého královského města, které by bylo centrem královské moci na jihu Čech. Kromě strategického významu byla města ve středověku také významným zdrojem příjmů. Trvalo řadu let, než město mohlo tuto funkci plnit. To platí dvojnásob v případě Českých Budějovic, které byly založeny v terénu, který rozhodně nebyl ideální. Král však neměl na vybranou: Území na soutoku Vltavy s Malší bylo v této oblasti jediným majetkem, který mohl být k tomuto účelu využit.

Už od r. 1263 probíhaly přípravné práce, vyměřování a úpravy terénu. K vlastnímu počátku stavby však došlo až v r. 1265 a tento rok je rokem vzniku Českých Budějovic. Vyplývá to z opisu latinské listiny, který v r. 1871 objevil magistrátní rada M. Klaudi. Tato listina je jediným písemným pramenem, který nás informuje o založení města. Zakládací listina se totiž vůbec nezachovala a je otázkou, zdali vůbec byla vydána.

 

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

Foto zdroj: http://www.visitceskebudejovice.cz/, Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.