Část padesátá třetí

 

S rozvojem dopravy pokračoval v našem městě i další rozvoj průmyslu. Nejstarší zdejší továrnou byl Fürthův podnik na výrobu octa a likérů. Ve druhé polovině minulého století přešel na výrobu cukrovinek a vyvinul se ve velký podnik s rozsáhlým vývozem do zahraničí.

Pro zdejší průmysl byl významný rok 1847. Tehdy zde vznikly dva významné podniky – Pollakova sirkárna a podnik bratří Hardtmuthů. Oba podniky těžily z toho, že v jižních Čechách byl dostatek laciné pracovní síly, pro sirkárnu zde byla i významné zásoby suroviny – dřeva. Navíc nelze přehlédnout ani dobré spojení se světem, které zajišťovala jednak koněspřežka, jednak voroplavba po Vltavě. Jméno Hardtmuth automaticky spojujeme s výrobou tužek. Josef Hardtmuth zavedl jejich výrobu v Rakousku (v r. 1798), jeho synové Ludvík a Karel přenesli podnik v r. 1847 do našeho města. Od listopadu toho roku zde také zahájili výrobu. Méně je známo, že zpočátku vyráběli také nádobí, kameninu, kachlová kamna apod. Využívali přitom ložisko kaolinu mezi Hrdějovicemi a Hosínem. Příliš silná konkurence a průměrná jakost jejich výrobků je však přivedly na okraj bankrotu, takže se postupně stále více začali zaměřovat na výrobu tužek. V tomto oboru se mohli opřít o bohaté jihočeské zdroje dřeva a tuhy a nemuseli se obávat konkurence.

Oba velké podniky však byly ovládány Němci a oba se ve 2. polovině 19. století aktivně zapojily do boje proti počeštění města. Čeští podnikatelé se v našem městě v polovině 19. století ještě neprosadili, zato se začal prosazovat cizí jazyk. Byli to jednak studenti, jednak další venkované, kteří ho sem znovu přiváděli. Národně nejuvědomělejší byli studenti a jejich učitelé a kněží. Studenti se scházeli v hostinci U zlatého slunce a ve Vrtičkově hostinci ve Čtyřech Dvorech. Koncem 1. poloviny minulého století se v našem městě objevují i členové Matice české, významné vlastenecké organizace. Objevují se zde také první spolupracovníci Českého muzea, kteří se zabývali sběrem a ochranou památek.

Veliký zájem pro zdejší vlastence měly české knihy. Od r. 1840 se začínají častěji objevovat ve Zdarssově knihkupectví. Posilou pro zdejší vlastence byl pobyt Karla Jaromíra Erbena v letech 1844-1845. Dalším pokrokem v boji za počeštění našeho města v boji za počeštění našeho města bylo ustanovení českého kazatele při kostele sv. Anny.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/hardtmuthove

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/sirkarny

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/koh-i-noor-hardtmuth