Část padesátá šestá

V r. 1859 Rakousko prohrálo válku s Italy a s Francouzi. Alexandr Bach padl a Rakousko se dočkalo takové ústavy, která zakotvovala základní práva. Češi toho využili k rozvoji národního života a k boji za práva národa.

V Českých Budějovicích bylo na počátku založení Besedy českobudějovické. U její kolébky stáli bývalí členové zdejší Slovanské lípy. 26. srpna 1862 se sešli a rozhodli se založit spolek, který by byl střediskem českého života, zpěvu a zábavy v našem městě. Ustavující schůze Besedy se konala 31. října 1862 a 1. listopadu byly zahájena činnost. Od r. 1863 měla Beseda i ženský pěvecký odbor Libuše. Z iniciativy jeho členek došlo v r. 1865 k založení vyšší české dívčí školy.

V této době měli zdejší Češi už i svůj tisk: V srpnu 1864 začal vycházet list Budivoj. Vycházel dvakrát týdně, ve čtvrtek a v neděli. Zásadní pozornost byla věnována událostem z města a okolí. List přinášel řadu článků vzdělávacích a výchovných. Velká pozornost byla věnována všemu, co se týkalo akcí pořádaných zdejšími vlastenci. Členové Besedy nezapomínali na zábavu, nezapomínali ani na věci vážnější. Jednou z nich bylo založení zdejšího českého finančního ústavu – Záložny. Byla založena v dubnu 1864 a měla být protiváhou zdejší Spořitelny, která se díky svému vedení orientovala hlavně protiněmecky. V témž roce vznikl v našem městě ještě další peněžní ústav – zcela německá Die Biene (Včela).

Kolem r. 1865 se zdejší Češi orientovali na několik hlavních cílů. Patřilo mezi ně proniknutí do Obchodní a živnostenské komory, obecního zastupitelství a boj o české školství, zejména o zřízení českého gymnázia v našem městě.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.