Část padesátá první

Studenti, přicházející do našeho města, tvořili sice významnou menšinu, ale přece jen menšinu lidí přicházejících sem z venkova. Většina z nich zde hledala obživu. Nalézali ji ve stavebnictví, při pomocných pracích a v rodícím se průmyslu.

Především zde byla Lannova loděnice, kterou po smrti Tadeáše Lanny rozšířil jeho syn Vojtěch. Mladý Lanna byl člověk velkého formátu. Podnikal po celých Čechách, ale nezapomínal ani na rodné město, kde zřídil pilu a parketárnu.

Další možnosti poskytovaly pivovary. Vedle měšťanského pivovaru se v r. 1815 začal stavět Malý pivovar (v dnešní ulici Karla IV.). V našem městě se po napoleonských válkách vůbec rozvinul živý stavební ruch. Vedle Malého pivovaru byla řada lidí zaměstnána na stavbě divadla. Současně probíhala stavba Dlouhého mostu; byla dokončena v r. 1820. V r. 1827 byla zahájena stavba městské nemocnice, byla postavena na místě dnešní hlavní pošty. Stavba byla dokončena v r. 1829 a brzy přišla městu vhod (při epidemii cholery v r. 1832).

Další pracovní příležitosti poskytovaly cukrovary. Zatímco zdejší pivovary zná každý, jen málokdo ví, že se v našem městě vyráběl i cukr. V r. 1812 zde byl poprvé v jižních Čechách vyroben cukr z řepy. Přesněji řečeno se tehdy nejednalo ještě o výrobu, ale spíše o experimenty zdejšího advokáta M. J. Hlavy. Cukrovar byl v našem městě založen až r. 1836, jednalo se o německý akciový podnik, který vyrostl na Rožnově, v dnešní ulici B. Němcové. Už r. 1937 byl založen druhý zdejší cukrovar – v Českém Vrbném. Vyráběl se zde hlavně cukr v homolích. Oba cukrovary však pro nedostatek surovin po necelých deseti letech své existence zanikly.

Do 1. poloviny 19. století spadá také jediný pokus o založení textilní továrny v našem městě. V r. 1837 byla v hostinci „U zelené ratolesti“ založena přádelna lnu. Silně převažovala řemeslná výroba, navíc převážně určená pro místní trh. Nad místní průměr se v našem městě povznesla výroba zvonů. Tento obor měl v Českých Budějovicích tradici už od 15. století. Po rodině Arnoldových povznesla zdejší zvonařství na vyšší úroveň až rodina Pernerových. České Budějovice měly i svou tiskárnu, v r. 1788 dostal Josef Diesbach povolení zřídit tiskárnu a knihkupectví v našem městě. Podnik byl zřízen v České ulici.

V Českách Budějovicích se nejen stavělo, ale také bouralo. V r. 1819 byl zvažován plán přeměny města na pevnost. Ten však padl a městské hradby byly rozprodávány na kámen. Došlo i na brány – nejdříve padla mohutná Linecká brána (1844), o rok později Vídeňská. Nejdéle vydržela Pražská brána, do r. 1867.

Počátkem 19. století se začalo rýsovat i Mariánské náměstí. Ve 2. polovině 18. století zde byla zřízena střelnice místních ostrostřelců, v r. 1842 se začalo s výstavbou kasáren před Pražskou branou. Město se tím zbavilo povinnosti pečovat o zaopatření vojska. Kasárny se původně nazývaly Ferdinandovy, později Mariánské.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/prumysl

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/cukrovary

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/kasarny

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/zvony