Část padesátá čtvrtá

 

Průběh revolučních událostí v Rakousku a v Čechách je znám; podívejme se nyní na České Budějovice v osudovém roce 1848. Je neoddiskutovatelnou skutečností, že vedoucími osobnostmi v našem městě tehdy byli kněží. Přesněji řečeno – kněžský proletariát, tj. kaplani a kazatelé. Tito lidé vyšli vesměs z chudobných poměrů. V našem městě to byl vedle Š. Schneidera hlavně P. Antonín Krejčí, zdejší kaplan. Tento velký vlastenec byl při všem, co se zde významnějšího v r. 1848 sběhlo.

Začalo to 18. března, kdy zdejší hejtman Josef Reyl oznámil magistrátu, že byla vyhlášena konstituce. Narychlo byly vytištěny a vylepeny plakáty a obyvatelé města s jásotem zprávu, že byla prohlášena svoboda tisku, zrušena cenzura a že bylo povoleno zřizovat národní gardy.

V našem městě se ještě v březnu utvořila jednak národní garda, jednak studentská legie. Tuto tvořili posluchači filosofie a na rozdíl od gardistů nebyli ozbrojeni. V r. 1848 se také začal měnit vztah mezi Čechy a Němci v našem městě. Především kabinetní list z 8. dubna, který uznával jazykovou rovnoprávnost, nepotěšil německé šovinisty. Hlavně zdejší honorace se začala chovat nepřátelsky vůči Čechům.

Oleje do ohně přilil i spor o to, zda má či nemá být obeslán sněm ve Frankfurtu. Češi volby bojkotovali, ti Němci, kteří toužili stát se součástí budoucího sjednoceného Německa, naopak pro ně usilovně agitovali. Spory proběhly i v našem městě, ale nakonec se i zdejší magistrát postavil proti obeslání těchto voleb.

V květnu 1848 vznikla v našem městě odbočka Slovanské lípy. Tento vlastně první český spolek v Českých Budějovicích vyvíjel od svého založení (ve Vrtičkově hostinci) velkou aktivitu. Měl poměrně bohatý program. Nepodařilo se však např. prosadit české divadlo, nepodařilo se prosadit češtinu na zdejším gymnáziu, kde vládli piarističtí germanizátoři. Za největší úspěch je ale možno prohlásit úspěšnou agitaci proti sněmu ve Frankfurtu.

Podle informací F. J. Čapka měla zdejší Slovanská lípa při založení 153 členů, z nichž 130 bylo mladších dvaceti let. Silně v ní převažovali studenti, ž čehož vyplývala jistá radikálnost spolku. Projevovala se tzv. kočičinami – nočními výtržnostmi pořádanými s oblibou pod okny místních reakcionářů.

V červenci 1848 proběhly v našem městě volby do říšského sněmu. Vzhledem k počtu obyvatel mohly České Budějovice zvolit samostatného poslance. V prosinci 1848 se ještě zástupci zdejší odbočky Slovanské lípy zúčastnili sjezdu Slovanských lip v Praze. Vedení Slovanských lip však dostalo na vybranou: Buď se přetvořit na čtenářský spolek, nebo zákaz činnosti. Pro nedostatek členů však českobudějovická Slovanská lípa zanikla (snad už v r. 1850).

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/slovanska-lipa