Část osmnáctá

 

Středověké město potřebovalo vhodné podmínky a předpoklady, aby se mohlo všestranně rozvíjet. To bylo samozřejmě i v zájmu pána města, v případě Českých Budějovic tedy panovníků. Udělovali proto městu nebo jeho složkám (např. cechům) různé výsady a práva, která měla zajistit podmínky pro jejich rozkvět.

Proto Jan Lucemburský povolil r. 1335 městu vybírat poplatek zvaný ungelt z cizího zboží směřujícího do města. Takto získaných peněz směla městská rada použít k opravě hradeb, mostů a silnic.

Ještě jedno významné privilegium udělil „král cizinec“ našemu městu: V r. 1341 povolil usadit zde dvě židovské rodiny. Židé směli přijít odkudkoli jen ne z královského města. Byli usídleni v ulici vedoucí od kostela sv. Mikuláše na sever. Tato ulice (dnes U Černé věže) se pak dlouho nazývala Židovská. Král je osvobodil od všech daní a poplatků na dobu deseti let. Židům bylo uloženo, že se nesmějí zabývat řemesly, proto se většinou věnovali obchodu a lichvě. Pro město znamenali zásobárnu kapitálu. Fakt, že často půjčovali (s královým povolením) peníze na vysoké úroky, měl za důsledek jejich neoblibu, vedoucí někdy až k pogromům.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/ulice-u-cerne-veze

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/zide