Část osmá

 

Pro opevnění města se hodilo vše – voda, hradby, bašty i … klášter. Zní to poněkud podivně, ale i klášter, ale i klášterní kostel byl důležitou součástí opevnění města. Jeho mohutná hmota výrazně posilovala západní frontu hradeb. Zdá se, že chrám měl v dosti značné výšce ochoz. Jeho využití pro strážní účely se přímo nabízelo. Západní průčelí chrámu je zajímavé ještě z jednoho důvodu – je totiž jednak z kamene, jednak z cihel.

Zatímco dolní partie jsou výhradně kamenné, brzy se objevují typické tlusté gotické cihly. Jak přibývalo cihelen v okolí, postupně cihly převládají a štít už je pouze z nich. Výstavba klášterního kostela, zasvěceného Obětování Panny Marie, trvala samozřejmě řadu let. V r. 1274 však musela být alespoň část kostela dokončena, protože v tom roce byl vysvěcen. Svědectví o tom zachovával kámen, který býval nad vchodem na kruchtu. Český překlad nápisu zněl: „Léta Páně 1274, v neděli po svátku nejsvětější Trojice, byl posvěcen tento chrám Panny Marie.“

Kromě klášterního kostela byl stavěn ještě jeden chrám, který se měl stát farním kostelem nového města. (Prozatím jím byl staroměstský kostel.) Bylo pro něj rezervováno velké prostranství při severozápadním rohu náměstí, které počítalo i se hřbitovem. O původním vzhledu tohoto kostela, který byl zasvěcen sv. Mikuláši, víme méně než o klášterním kostele. Z původní stavby chrámu se totiž nezachovalo prakticky nic.

Obě stavby byly samozřejmě v gotickém slohu; románský sloh byl u nás ve 2. polovině 13. století už minulostí. Přesto však z Českých Budějovic pochází jedna znamenitá památka románského umění – jedná se o románskou stříbrnou čelenku, která byla nalezena při hloubení řečiště Vltavy nedaleko města. Pravděpodobně patřila knížeti a biskupu Jindřichu Břetislavovi (+ v r. 1197).

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/dominikansky-konvent

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/poklady