Část jedenáctá

 

Hned v r. 1279 přepadl Záviš z Falkenštejna se svými zbrojnými České Budějovice, dobyl je a vyplenil. Usnadnila mu to skutečnost, že ještě nebylo dokončeno opevnění. O nočním přepadu města se zmiňuje kronika Jindřicha z Heimburku. Zachoval se však ještě jeden svědek této události.

Je to nález mincí, odkrytý v r. 1936 na poli mezi zdejší papírnou a Litvínovicemi. Nezachoval se bohužel v úplnosti, přesto keramická nádoba s 512 zachovanými mincemi představuje významný nález. Kromě jediného denáru obsahoval nález samé brakteáty – jednostranně ražené mince z tenkého stříbrného plechu. Nálezem se podrobně zabýval významný numismatik Pavel Radoměrský. Z pečlivého rozboru mincí se vyvozuje, že se mince do pokladu dostaly možná přímo z mincovny, která nemohla být daleko. Hovoří pro to i fakt, že nález obsahoval výhradně české mince. Byly zřejmě raženy přímo v Českých Budějovicích, na všech nalezených mincích vidíme buď panovníka samého, nebo jeho symboly (např. českého lva).

To znamenalo další posílení významu města. Stalo-li se tak brzy po svém založení sídlem mincovny, je jasné, že s ním měl král veliké plány. Mince pocházejí podle P. Radoměrského asi z let 1270-1278. Je velmi pravděpodobné, že je jejich majitel svěřil zemi právě v období zmatků a bojů po smrti Přemysla Otakara II. A je možné, že byly ukryty právě při přepadení města Vítkovci v r. 1279. Staly se tak němým svědkem zlých časů.

Úlevu nepřinesly ani následující roky. V zemi bez krále „hospodařili“ Braniboři, Čechy postihl v letech 1281 a 1282 krutý hladomor. Teprve návrat Přemyslova syna Václava II. do Čech byl předzvěstí lepších časů. Způsob, jakým v r. 1290 zúčtoval se Závišem, byl impozantní. V Čechách nastal tolik potřebný klid. Potřebovaly ho ovšem i České Budějovice.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.