Část dvacátá

 

Všechna Karlova privilegia potvrdil jeho syn a nástupce – Václav IV. Navíc je rozhojnil, a to o významná práva. Předně to bylo právo hrdelní, které dostaly České Budějovice 22. srpna 1381 spolu s právem stíhání a zatýkání škůdců. Toto právo městu zajišťovalo, že může provinilce nejen soudit, ale i rozsudky vykonávat. Jinak řečeno mohlo město mít i svého soudního vykonavatele, tedy kata.

Stejně jako i jiná privilegia nebylo právo hrdelní automatickým právem každého města. Naopak bylo dost měst, která toto právo neměla a musela si kata půjčovat. Katovské řemeslo bylo vůbec výnosné. Kat měl pevně stanovené taxy za stětí, oběšení apod. Rubem této mince ale bylo všeobecné opovržení, které středověk měl pro toto povolání. Šikovný kat si ale mohl vymoci jakés takés postavení, zvláště když se vyznal i v léčení. Ovšem přímo ve městě bydlet nesměl. V našem městě bydlel kat v kulaté baště, která se nyní nazývá Železná panna, později byla přenesena do zadního traktu radnice.

V únoru 1390 povolil král Českobudějovickým vybírat nové poplatky od cizích kupců. Takto získané peníze měly být použity na zlepšení silnic a městského opevnění.

O tři roky později udělil Václav IV. našemu městu právo, které jistě nepotěšilo sousední feudály. Povolil totiž městu přijímat za výkupné poddané jiných vrchností, i když tyto s tím nebudou souhlasit. Stačilo, aby se příchozí vykázali potvrzením rychtáře, že vůči své vrchnosti nemají žádné závazky.

Díky privilegiím se České Budějovice rychle staly hospodářsky kvetoucím městem. Vzhledem k tomu, že byly povinnou zastávkou na obchodních cestách, nelze se divit, že s rozvojem Českých Budějovic pomalu a jistě klesal význam starých tržních center, jakými byly Netolice a Týn nad Vltavou.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/kat