Část devatenáctá

 

Skutečným „otcem města“ byl však až Karel IV. Už v r. 1348 potvrdil zdejším řemeslníkům starší práva. Šlo např. o to, že Jan Lucemburský povolil v r. 1337 zdejším řezníkům stejná práva, jaká měli pražští. V r. 1351 udělil Karel IV. našemu městu velice významné právo mílové. Zaručovalo městu, že do vzdálenosti jedné míle (cca 10 km) se nesmí usadit žádný řemeslník. Města se tím bránila možné konkurenci venkovských řemeslníků a chránila si vlastní trh. Pokud mílové právo připouštělo výjimky, jednalo se pouze o řemesla, která byla pro vesnici nepostradatelná (větš. o kováře, příp. řezníky). Mílové právo si města hlídala a nebyly vzácností spory se sousedy právě kvůli němu.

R. 1351 dostali obyvatelé Českých Budějovic další významné právo. Podle něho žádný zdejší měšťan nemohl být jinde zatčen ani souzen cizím soudcem. Pro město bylo dále velmi výhodné, že je Karel IV. osvobodil od placení mýta v Netolicích, Vodňanech, Lišově, Trhových Svinech a některých dalších místech. Svůj význam mělo konečně i to, že České Budějovice směly stýkat a zatýkat své dlužníky a to i včetně šlechtických.

Konečně v r. 1372 se Karel Iv. vzdal v našem městě práva odúmrti, tj. práva na majetek po osobách zemřelých bez dědiců. Město s ním tedy mohlo disponovat samo.

Výčet práv, která naše město dostalo od Karla IV., je tak obsáhlý, že je zcela patrné, že mu na jeho rozvoji záleželo. Dokazují to i jeho časté návštěvy zde i jeho péče o vzhled města.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/

Foto zdroj: http://zpravy.idnes.cz/byl-karel-iv-nejvetsi-cech-anebo-spise-velky-nemec-fv0-/zpr_archiv.aspx?c=A101201_132915_kavarna_chu