Sokol na jihu Čech

Výstava Sokol na jihu Čech, pořádaná ke 150. výročí založení tělovýchovné jednoty Sokol, se koná v radniční výstavní síni od 22. května do 26. června.

 
 

Sokol slaví 150

Rok 2012 je významným rokem provšechny členy sokolských jednot nejen v České republice, ale doslova po celém světě. Připomínáme si totiž 150. výročí založení nejstaršího českého tělocvičného spolku – Sokola. Ten byl založen v Praze na ustavující schůzi dne 16. února 1862. Vlastně byla založena první tělocvičná jednota – Tělocvičná jednota Pražská. Zpočátku nesměla mít ve svém názvu slovo Sokol, ale již v roce 1864 byla přejmenována na Sokol Pražský. Mezi zakládajícími členy bylo tehdy mnoho významných osobností. Jmenujme např. Josefa Mánesa, Jana Nerudu, Jana Evangelistu Purkyně, bratry Grégry, Vojtu Náprstka, Eduarda Tonnera nebo Karolinu Světlou. Nesmíme zapomenout ani na dva nejdůležitější „tvůrce“ Sokola - pražského podnikatele, mecenáše a prvního starostu Jindřicha Fügnera a profesora dějin umění a historika, tvůrce české tělocvičné soustavy i českého tělocvičného názvosloví, prvního náčelníka dr. Miroslava Tyrše.

První ryze český tělocvičný spolek dokázal nabídnout utlačovanému českému národu přesně to, po čem v té době toužil: posílení národního vědomí a národního charakteru, bohatý spolkový život i pocit sounáležitosti. Sokolské myšlenky se díky aktivitě členů první sokolské jednoty začaly rychle šířit po českých zemích - ještě v roce 1862 vzniklo devět nových sokolských jednot. V roce následujícím jich přibylo dalších sedm. Počet jednot, v nichž jejich členové pěstovali nejen tělesná cvičení (cvičení prostná i na nářadí, vzpírání břemen, zápas, plavání, veslování, šerm, bruslení, základy lehké atletiky, dobře organizované výlety atd.), ale v nichž vznikaly také pěvecké, ochotnické či loutkářské soubory nebo hudební skupiny, se stále zvyšoval. V počátcích byly součástí Sokola i dobrovolní hasiči, sokolové měli i základní vojenskou přípravu. Později provozoval Sokol i první biografy. Můžeme říct, že se tím sokolové zasloužili o zvyšování fyzické zdatnosti, všeobecné vzdělanosti i morálních vlastností českého obyvatelstva. A stáli u mnoha novátorských počinů své doby.

Připomeňme si, že dodržování mravních zásad rovnosti, bratrství, kázně, vytrvalosti, lásky k vlasti, vůle, čestnosti, mravnosti, upřímnosti, družnosti, střídmosti, neohroženosti a dobrovolné kázně bylo zcela samozřejmou povinností všech členů Sokola. Díky nim se Sokol stal naprosto jedinečnou organizací. Členové Sokola zastávali významné politické, hospodářské i společenské funkce, stáli v předních řadách při všech historických událostech, jakými byly např. vznik Československé republiky, boje čs. legií nebo formování československé armády. Toto výsadní postavení Sokola bylo příčinou tří zákazů jeho činnosti. Totalitní režimy se totiž bály morálního vlivu i úderné síly Sokola, proto mnoho jeho členů věznily, připravily o život a spolkovou činnost zakazovaly. Poprvé byl Sokol zakázán za 1. světové války v roce 1915, podruhé jej krutě rozprášili nacisté v roce 1941 a potřetí jej pohltila "sjednocená tělovýchova" po roce 1948. Snahy o obnovu Sokola v roce 1968 udusila normalizace a teprve 7. ledna 1990 mohl být Sokol vzkříšen k novému životu.

Sokolské myšlenky ale nezastavily ani hranice naší vlasti. Sokolské jednoty zakládali čeští emigranti doslova po celém světě – v Evropě, v Americe i v Austrálii. Jejich členové se účastnili všech sokolských sletů pořádaných v Praze (do roku 1948 jich bylo jedenáct) i další sokolské činnosti. V době zákazu činnosti Sokola v naší republice to byl právě zahraniční Sokol, který udržoval a šířil sokolské ideje a organizoval pravidelná sokolská setkání i slety – mezi roky 1962 a 1990 bylo uspořádáno celkem sedm sletů. Po roce 1990 se síly domácího i zahraničního Sokola opět spojily při pořádání dalších tří Všesokolských sletů v Praze na Strahově (1996, 2000 a 2006). Zahraniční Sokol nemalou měrou přispíval k obnově Sokola po jeho nucených likvidacích.

Česká obec sokolská, tj. Sokol, připravuje na oslavu 150. výročí založení celou řadu sportovních i společenských akcí.K těm společenským se řadí i výstava „Sokol na jihu Čech“, která se ve dnech 22. května až 26. června 2012 uskuteční v Radniční výstavní síni na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Přiblíží slavnou sokolskou historii i sportovní a společenský život dnešních jihočeských sokolských jednot, představí úspěšné sportovce i úspěšné kolektivy, nechá nahlédnout do dalších sokolských aktivit. Určitě i vás přesvědčí o tom, že Sokol, čtvrté nejpočetnější občanské sdružení v České republice s téměř 190 000 členy, je stále velice aktivní a má co říct starší i střední generaci, ale přitahuje i mladé lidi. Vždyť polovina členské základny Sokola je mladší 18 let.

Zuzana Sekalová, vzdělavatelka Sokolské župy Jihočeské