QR kódy na památkách

Příklad označení památky QR kódem.Nové smaltované destičky velikosti A5 můžete nyní vidět na fasádách deseti historických památek, z nich šest patří městu, jedna církvi a tři jsou v soukromých rukách.

„Je na nich znázorněn znak a název města a památky i vlastní QR kód. Pokud si  kód vyfotíte 'chytrým telefonem', ukáže se text o památce a její fotografie,“ říká náměstkyně primátora Ivana Popelová a ještě upřesňuje, že smaltované destičky pro město vyrobila firma Rájovská smaltovna.
 

Rabenštejnská věž

Nemovitá kulturní památka. Městská hradební věž vznikla na přelomu 14. a 15. století.  Název je odvozen od dominikána z českobudějovického kláštera Wolfganga Rabensteina, který se na její stavbě finančně podílel. Věž byla součástí opevnění města, sloužila jako vězení, později byla využívána jako skladiště a byty.  Po novodobé opravě je věž zpřístupněna a nalézá se zde expozice zbraní a zbroje.

Nisslův dům

Nemovitá národní kulturní památka. Rohový dům je doložený k roku 1837. V domě byla zřízena kancelář společnosti, která provozovala koněspřežní železnici České Budějovice – Linec  - Gmunden. Název je odvozen od provozovny firmy Nissl, která zde na přelomu 19. a 20. století vyráběla sešity a knižní vazby. 

Dům u Zelené ratolesti

Nemovitá národní kulturní památka. Objekt nechal vystavět v roce 1821 Tadeáš Lanna jako zájezdní hostinec „Zum grünen Ast“. Současná klasicistní podoba objektu pochází z přestavby z roku 1831 realizované stavitelem Josefem Sandnerem na objednávku Vojtěcha Lanny. Kromě hostince zde byly stáje pro koně, dílny a byty. Dům byl nejsevernější součástí koněspřežné železnice České Budějovice – Linec.

Bývalý solní sklad

Nemovitá národní kulturní památky. Objekt byl postaven ve 2. polovině 16. století a do dnešní doby pro šel mnoha přestavbami. Současný stav odpovídá roku 1902, kdy kvůli výstavbě vedle stojícího gymnázia byly 2/3 budovy zbořeny.  Objekt sloužící jako sklad soli byl v 19. století součástí koněspřežné železnice České Budějovice – Linec.

Železná panna

Nemovitá kulturní památka. Hradební věž středověkého opevnění vznikla v 60. letech 15. století. Jako zbrojnice a příležitostné vězení sloužila věž vojenským účelům až do roku 1825.  Věž využívaly ke svým účelům později různé spolky. V současné době zde najdeme expozici uměleckých děl.

Areál bývalého dominikánského kláštera

Nemovitá kulturní památka. Je významným příkladem raně a vrcholně středověkého stavitelství na jihu Čech a zároveň připomíná zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. z roku 1265. V kostele i v křížovém ambitu kolem rajského dvora jsou dochované středověké nástěnné malby.

Dům kultury Slavie

Nemovitá kulturní památka. Jedna z prvních novorenesančních budov ve městě, postavena v letech 1871 – 1872. Projektována jako kulturní, společenské a politické centrum českobudějovických Němců. V interiéru je zajímavé centrální osové schodiště s kamennými balustrádami a původní koncept pilastrů s kompozitními hlavicemi. Ostatní vnitřní zařízení je novější.

Černá věž

Nemovitá kulturní památka. Základní kámen věže byl položen dne 20. června 1549. Stavba  proběhla v letech 1549-1577. Renesanční věž plnila úlohu strážní věže a zvonice. Stavbu řídili italští stavitelé (H. Spart, Lorenz, F. Fogarell). V roce 1573 byly zavěšeny první zvony. Výška věže až ke korouhvi je 72,29 m.

Českobudějovická radnice

Administrativní a reprezentační objekt městské správy. Nemovitá kulturní památka. Radnice byla několikrát upravována, ale svoji barokní podobu z roku 1730, podle významného architekta Antonia Erharda Martinelliho, si zachovala. Na konci 20. století se přistoupilo k celkové rekonstrukci radnice a ke zbudování nového radničního křídla. Nejznámějším výzdobným prvkem v interiéru radnice je barokní malba Šalamounova soudu od malíře Jana Adama Schöpfa v dnešní obřadní síni.

Samsonova kašna

Nemovitá kulturní památka. Kašna se začala stavět po odstranění pranýře v září roku 1721,  do provozu byla uvedena roku 1727. Kamenické práce prováděl mistr kamenický Zachariáš Horn. Sochu Samsona a lva, čtyři atlanty podpírající velkou mušli a čtyři maskarony chrlící vodu vytvořil sochař Josef Dietrich.