Gast Bouschet & Nadine Hilbert - Toward the Event Horizon (13.4. – 12.5.2012)

Gast Bouschet & Nadine Hilbert - Toward the Event Horizon (13.4. – 12.5.2012)

Gast Bouschet & Nadine Hilbert - Toward the Event HorizonFilm a fotografie jsou prodloužením lidských smyslů a vytvářejí interakce mezi fyzickým světem a naší myslí. Využití těchto technik nás může buď manipulovat nebo odcizit, nebo mohou tyto techniky upřednostnit hluboký vztah naprostého uchvácení k našemu životnímu prostředí.

Film a fotografie jsou také základními médii, která ve své tvorbě využívají Gast Bouschet a Nadine Hilbert, kteří se snaží prozkoumat, jakou moc video, fotografie, ale také zvuk mají při utváření reality. Neboť každé zařízení, které je schopno zaznamenat nebo znázornit skutečnost kolem nás, je také schopno právě realitu vytvářet.

Způsob, jak se moderní životní styl snaží racionalizovat svět, selhal – což můžeme vidět každý den, když zběžně prohlédneme stránky novin nebo internetových zpráv. Jeho řádu a logice se při veškeré snaze nepodařilo ani dát světu nějaký smysl ani odpovědět na otázky života a smrti.

Autoři se snaží prozkoumat realitu šamanistickým duchem. Dílem, jenž zdůrazňuje vztah člověka k jeho zvířecí stránce a jejímu potenciálu identifikovat se s bytostmi a silami mimo jeho ego. Umění v podání Bouschet a Hilbert je zakořeněno v rozpacích a pocitu stísněnosti. Odráží lidskou cizost ve světě a zkoumá napětí mezi jasně srozumitelným a absurdním.

Gast Bouschet (*1958) a Nadine Hilbert (*1961) se narodili v Lucemburku a momentálně bydlí střídavě v Lucemburku, Bruselu a na dalších místech. Bouschet se již od osmdesátých let věnuje fotografii a videu. Je fascinován potenciálem zaznamenaného obrazu jako reflexí, komentářem a transformací politických a společensko-ekonomických znakových systémů, viditelných v rámci morfologie a funkcí městské zástavby a hraničních zón. Od roku 1998 pracuje s Nadine Hilbert, která mimo jiné zajišťovala zvuk pro projekty jako Radio Cosmos (1998), This Space Between Us (2000), Zona Del Silencio (2001).

Mají za sebou velkou řadu výstav a projektů po celém světě. Rozhodně je třeba připomenout fascinující dílo Collision Zone, kterým reprezentovali Lucembursko v roce 2009 na benátském Biennale.Tam bylo možné se také setkat s dalším, dá se říci typickým momentem jejich tvorby, kterým je zvuk. Na projektech spolupracují s dalšími umělci, kteří se podílí na zvukovém doprovodu. /Jako byli například při zmíněném Collision Zone –Yannick Franck a Xavier Dubois, neboli Y.E.R.M.O., či v případě tohoto budějovického projektu kolaborují s Jason Van Gulick./

Při využívání různých médií - videofilmu, zvukových prostředí, přepracovaných obrazů a textů z tisku, navrhují jakýsi sestup do labyrintu. Noviny jsou začerněné a obrácené naruby. Vulkanický prach a hmyz zčásti pokrývají čočky kamery a mění pohled jejich filmů. Elektrické světelné efekty exponované dílo na stěně galerie stejnou měrou zakrývají i odhalují. Vytvářejí díla, jež odmítají být snadno pochopitelná, a přitom jsou pro pozorovatele výzvou k rozluštění toho, co má být viděno. Domnívají se, že umění má vyznívat buď jako extatické nebo těžce nemocné, tak aby bylo relevantní dnešní době a odráželo paradoxy a složitost našeho neklidného světa, neboť žijeme v radikální době seizmických změn, ekologických katastrof, finančních kolapsů, náboženských válek a prorockých varování.

Toward the Event Horizon /K horizontu události/ - pod tímto názvem se skrývá projekt, kterým se Gast Bouschet a Nadine Hilbert poprvé představují v České republice a sami k němu uvádějí: „Ve světě rostoucí vzájemné závislosti, křehkosti a ekologické a civilizační krize se nám zdá důležité znovu promýšlet náš vztah k této planetě.“ Vesmír je pravděpodobně podivnější, než si myslíme. Čím více se o něm dozvídáme, tím zvláštnější nám připadá. Umění umožňuje oprostit se od nadvlády racionality a společenského pořádku a dává příležitost přemýšlet o záhadách existence. Naše fotografie a film otevírají dveře do husté tkaniny reality. Zdůrazněním skryté podstaty věcí a soustředěním se na slepá místa chceme divákovo vnímání obrátit směrem k rozmlžené perspektivě, ve které se identita lidí a textura světa stále mění.“

Obrazy pro tuto instalaci nasnímali v Londýně a na Islandu v průběhu dvou let. Vzhledem k tomu, že je velice zajímá působení přírodních událostí na lidské věci, byli fascinováni nedávnými vulkanickými erupcemi na Islandu a obrovskými oblaky prachu, které v jejich důsledku vznikly. Významná část exponátů pro tuto výstavu vznikla na počátku erupce v Grimsvötn v květnu 2011.

Dále k tomuto tématu říkají: „Vulkány jsou stálou připomínkou anonymních sil, které formují naší planetu. V zemi stále panuje chaos. Přes veškerou lidskou snahu ovládnout Zemi a stát s jejím pánem žijeme i nadále v nebezpečí na povrchu nestálé planety. Jsme součástí společnosti, která si pěstuje pocit, že planetě neustále hrozí nebezpečí a katastrofy. V kolektivní představivosti lidí jsou hluboce zakořeněny apokalyptické fantazie a proroctví o konci světa. Naše práce zkoumá trhliny a mezery v realitě a nabízí sestup do černé díry podvědomí. Instalace K HORIZONTU UDÁLOSTÍ, zkoumá etiku a estetiku rozhraní mezi skrytým a zjeveným. Naše filmy a fotografie jsou záměrně nejednoznačné. Obrazy částečně poškozujeme a používáme vizuální překážky / prach, zásahy do zorného pole, blikající světla a stíny…/ jako znázornění rostoucí neschopnosti naší společnosti vyrovnat se s tím, co je skryté a neznámé. Abychom mohli reflektovat pohled nejistého pozorovatele, použili jsme vulkanický prach přímo na čočce a využili jsme i náhodná selhání kamery.“

Umění Gast Bouschet a Nadine Hilbert usiluje o nový pohled na existenci jako na metafyziku a filosofii chaosu. Napětí a znepokojení používají k tomu, aby odsunuli dané pravdy a vytvořili mezi nimi nový prostor naplněný osobní prožívanou realitou.