Část desátá

 

Město potřebovalo také hospodářské zázemí. Toho si byl Přemysl Otakar II. vědom, a proto v r. 1273 provedl výměnu s vyšebrodským klášterem: Odňal mu Stradonice, Plav, Malšice a Záboří a náhradou mu dal Němčice, Vlhlavy, Chrášťany a Tupesy. Budějovicům patřilo také Staré město, původní Budivojovice. Jejich obyvatelé nebyli pokládáni za rovnoprávné měšťany. Ještě r. 1561 žádali českobudějovickou městskou radu o zrovnoprávnění, ale nepochodili.

Ve 13. století však Staré město i České Budějovice měly jiné starosti. Ke konci vlády Přemysla Otakara II. se silně zhoršily vztahy mezi ním a Vítkovci. Ti už v r. 1276 povstali proti králi a v květnu 1277 napadli České Budějovice. Byli to lidé Ojíře z Lomnice, kteří vypálili Staré město a zpustošili okolí, samotné České Budějovice ale nedobyli.

Tento nájezd se stal předzvěstí dalších hrůz a ty na sebe nenechaly dlouho čekat. V r. 1278 zahynul zakladatel a ochránce města na Moravském poli. Zmínku si zaslouží, že před bitvou znělo heslo českého vojska „Budějovice – Praha“.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/zalozeni-mesta