Část čtyřicátá sedmá

 

Z počátku 18. století se zachovalo svědectví současníka o našem městě. Je zaznamenáno ve vzácném díle s dlouhým názvem, který začíná „Das jetzt lebende Königreich Böhmen…“. Jeho autor, Mořic František Vogt (1669-1730), píše o našem městě: „Čisté, velké a pevné královské svobodné horní město, položené na velké rovině při Vltavě v Bechyňském kraji. Když řeka Malše obteče mezi dvěma hradbami kolem města, vlévá se do Vltavy. Město je dobře opevněno hradbami, věžemi a valy, podle dnešního zpevňovacího umění by mohly být skutečnou pevností. Má velký krásný farní kostel s vysokou věží, velký kostel se slavným obrazem Matky Boží u dominikánů a také kapucínský klášter. Velmi pohodlná jsou zde loubí neboli klenuté chodby, pod něž se za deště může vejít téměř celé město. Tržiště je zde velké, čtverhranné, všechny domy jsou vysoko postaveny z kamene, ulice čistě vydlážděny, široké a všechny dobře rozdělené. Město není staré. Staré Budějovice jsou předměstím směrem ku Praze, jež mnozí pokládají za Marobudum nebo Marodonum.“

Dílo, z něhož citát pochází, vyšlo v r. 1712. Zachycuje tedy tvářnost našeho města ještě předtím, než se zde výrazně projevilo baroko.

Z raně barokní architektury se v Českých Budějovicích zachoval především farní kostel sv. Mikuláše a několik měšťanských domů. Výrazně však ovlivnilo tvářnost našeho města až vrcholné baroko, a to dvěma výraznými dominantami – novou budovou radnice a kašnou Samson.

Ve čtvrtině 18. století už stará renesanční radnice z r. 1555 zchátrala tak, že být z větší části stržena. Nebyla to jen radnice, která změnila tvář náměstí. V době, kdy začínala její výstavba, už náměstí zdobila nová kašna s biblickým hrdinou. Nově upravené náměstí se líbilo. Za několik let poté navštívil České Budějovice císař Karel VI. a o zdejším náměstí se údajně vyjádřil, že se mu líbilo víc než náměstí v Madridu.

V té době se v našem městě vůbec dost stavělo. Rychle přibývalo i sochařské výzdoby města. I České Budějovice měly své morové sousoší, stálo od r. 1716 na Mariánském náměstí. Stavěly se i ryze praktické stavby – nejvýznamnější z nich byl vodovod. V letech 1721-1724 byly na Krumlovském předměstí postavena městská vodárna.

Vzhled města do jisté míry ovlivnil požár 8. dubna 1728. Vznikl v domě vojenského lékaře, kterému při vaření léku vybuchla nádobka s lihem. Shořelo tehdy 18 domů, klášter se zvonicí a několik domů ve Čtyřech Dvorech.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/radnice

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/baroko

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/samsonova-kasna