Část čtyřicátá

Třicetiletá válka začala. Válečné operace byly zahájeny v polovině srpna, kdy císařští za vedení Jindřicha Duvala hraběte Dampierra vstoupili do země a obsadili Novou Bystřici. Jejich pokus o dobytí Jindřichova Hradce skončil pro císařské neslavně. V Českých Budějovicích došlo zatím k jedné změně: Zemřel (patrně náhle) Jan Aulner z Birkenfelsu. Jeho nástupcem ve velení zdejších ozbrojenců se stal Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat. Tento zchudlý šlechtic proslul jako tvrdý katolík a schopný voják. Takového velitele tehdy město potřebovalo, osobností číslo jedna však byl samozřejmě K. B. Buquoy. Sotva se jeho lidé vzpamatovali z porážky u Lomnice a pomohli zlepšit opevnění města, vyvstal velký problém: České Budějovice nebyly připraveny na tak velký příliv lidí. Počet obyvatel se rázem zdvojnásobil a vypukla nouze o potraviny.

Zásobovací potíže města trvaly déle, ještě horší však byla epidemie, která zde vypukla na přelomu let 1618 a 1619. Jednalo se pravděpodobně o úplavici, která si vyžádala životy asi 1000 obyvatel města a asi 1400 vojáků.

Mezitím došlo ještě k jedné významné změně: V březnu zemřel ve Vídni císař Matyáš. Jestli za jeho života byly nějaké vyhlídky na mírové urovnání konfliktu, nyní byl s nimi konec. Matyášův nástupce Ferdinand II. se netajil tím, že je pevně odhodlán výstražně potrestat český národ.

Pro české povstání bylo horší, že císařští prakticky ovládli jižní Čechy. Buquoy se zmocnil Prachatic, Vimperka, Vodňan a mj. i Hluboké nad Vltavou. Nejhůře se vedlo prostým lidem ať už ve městech nebo na vsích.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/tricetileta-valka